Prý je mi z vlasů cítit kouř.
To plamen vše za mýma očima už sžírá.
Jiskry derou se mi z rohovky, čočky.
I slepá skvrna je slepější než byla.

Tahle očista bude mě jistě oči stát.

Mám strach, že v požáru pak zajdu celá.
Můj oheň není tak čistý, jak bych chtěla
Hodnoty hodnot-vláčné, lačné statečné jazyky už spolkly mi i duši.

-nebo uši? Ráda bych ten rozdíl znala.
 A žár mých snů, pak mrknutím zažehnala.
Děsí mě, že už nejde nahmatat.
Pod třináctým žebrem skrývat se byl její zvyk.
Teď líně visí z konečků prstů mých.

Prý je mi z vlasů cítit kouř.
V plamenech octnul se můj svět.
V popel mění i můj stín.
Buď a nebo je to z cigaret.

Bětka Jechová

Bětka Jechová

Trochu píše, trochu kreslí. Vlasy má rovné, s trochou fantazie se ale mírně vlní. Miluje zvuk akordeonu a komiksy. Čte, sleduje filmy, chodí na koncerty a vůbec se zodpovědně věnuje kulturnímu vzdělávání.

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

You may use these HTML tags and attributes:

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>