poster_feuchtgebiete-62489

Smáli jsme se oba. Já i ten pán s vousem za pokladnou. Rekapitulace. Nesměle se usměju a pána s vousem poprosím, že bych teda chtěla třikrát na vlhká místa.

Do kin nedávno vpálil nový německý film režiséra Davida Wnendta s názvem Vlhká místa a hlavní hrdinka v něm nepřestává diváka šokovat svou bezprostředností, otevřeností, upřímností a svérázností.

Helen je 18. Trápí jí hemeroidy i to, že se její rodiče rozvedli, experimentuje v sexu i v osobní intimní hygieně, pěstuje avokádo, udržuje pokrevní sesterství se sousedkou Corinnou, vyrábí si vlastní tampony a svým chováním bourá jakákoli společenská tabu. Její nespoutaný život však překazí nepříjemné zranění, které si způsobí při neopatrném zacházení s žiletkou v oblasti intimních partií. Ocitá se tak na nemocničním lůžku, kde i přes stehy v oblasti řitního otvoru zvládá oslňovat ošetřovatele Robina, vést boj s primářem i zákeřnou mladou sestrou, brázdit na longboardu široké a hladké nemocniční chodby a konstruovat plány, jak dát znovu dohromady své rozvedené rodiče.

Z kina jsem odcházela naprosto nadšená. Nejen, že jsem se upřímně zasmála, hltala jsem každou scénu a doufala, že tohle ještě není konec. Dokonce jsem místy i vrzala zubama, zakrývala si oči a modlila se, aby ten blicí pytlík, co mám v tašce jako poslední záchranu, neměl díry. Nadšení střídalo zděšení, ohromení střídal šok. A byla to zábava. Připadala jsem si totiž emočně jako na horské dráze, což je pocit, který u většiny filmů nezažívám. Velký plus pro mě znamená i nenudná a kvalitní kamera, zajímavý soundtrack a suverénní herecký výkon hlavní hrdinky.

Především v druhé půlce filmu, kdy však příběh začal kvalitou lehce ztrácet na půlku první, jsem zjistila, že ještě o trochu vtipnější, než sledovat to, co se děje na plátně, je sledovat diváky kolem sebe. Muž ve středních letech v první řadě pohoršeně kroutil hlavou a tento cyklický pohyb ještě doplňoval ironickým smíchem, holky za mnou se soucitně smáli kdykoli jim nějaká scéna připomněla jejich osobní či intimní život a jeden z kluků vedle si při každém nechutném momentu schovával hlavu pod sedačku.

Vlhká místa rozhodně nejsou filmem pro každého. Občas šokují možná až přespříliš, až tak, že je tím vším divák přesycen a má pocit, že se to snaží být za každou cenu vybočující. Pokud jste ale drsná žena, která dokáže uznat, že některé věci holky prostě možná v soukromí dělají, nebo kluk, který neutrpí šok, když zjistí, že i holky můžou mít hemeroidy a anální inkontinenci, mohlo by se vám to líbit. Buď budete nadšení jako já, nebo pohoršení a při každém soustu pizzy se vám v budoucnu bude dělat černo před očima. Tenhle film ale za zkoušku prostě stojí.

(a i kdyby v něm podle vás bylo všechno špatně, pořád je tam v hlavní roli Carla Juri, která je tak krásná, že to všechno spraví)

Tak co, jste připravení na Helen?

Odkaz na trailer k filmu

 

Anibou

Ani Boučková

Maluje již od útlého věku.

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

You may use these HTML tags and attributes:

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>