victor_wooten_fodera_300px

Mám v hlavě takový pomyslný seznam koncertů, které na mě neuvěřitelně zapůsobily. Včera se do tohoto seznamu jistojistě zařadilo vystoupení amerického baskytaristy Victora Wootena v Paláci Akropolis.

Nejprve ovšem nemůžu vynechat českou kapelu Top Dream Company, která ve směsi funku, reggae, soulu a popu zahájila koncert. Byl jsem příjemně překvapen kvalitou tohoto hudebního uskupení. Jejich rytmická sekce dokázala rozpohybovat valnou část publika. Též mě překvapily důmyslné dvojhlasy, trojhlasy a občas i čtyřhlasy, které měli na svědomí trumpetista, kapelník Petr Harmáček, saxofonista Zbyněk Polívka a klávesák Jan Bálek. Popový hlas hlavního zpěváka a frontmana Martina Růži chvílemi velmi připomínal známého Dana Bártu a jeho Ilustratosféru. Celkovému vystoupení kapely bylo možná trochu na škodu nesourodost a pomíchání žánrů, což mělo za následek nekontinuitu celku. Myslím si ale, že kapela se s údělem předkapely vypořádala velmi dobře (přeci jen hrát před takovým jménem, jako je Victor Wooten není rozhodně snadné) a nastartovala publikum na hlavní program večera.

imagesNyní již k hvězdě včerejšího koncertu, samotnému Victoru Wootenovi a jeho Bandu. Již u prvního ryze instrumentálního songu bylo vidět, jako moc bylo publikum natěšené. Řev a nadšení se ozývalo během celé první skladby velmi často. Na druhou skladbu přišla již na podium 

zpěvačka Krystal Peterson (viz foto), jejíž hlas mě naprosto uchvátil. Také se v této skladbě střídavě představovali Victor a Regi Wootenovi, kteří na své nástroje předváděli výborné a až meziplanetární a intergalaktické kousky. Samozřejmostí je, že oba bratři během svých sól předváděli i ohromnou show. Během večera samozřejmě musel zaznít i tribut samotnému otci funky, Jamesi Brownovi. Byla to jeho píseň Get Up On, kterou zpíval třetí bratr Joseph Wooten, jenž se ukázal též (stejně jako jeho bratři) jako skvělý showman. Nesmí být opomenut ani bubeník Derico Watson, který sice s žádným sólem nepřišel, ale zato to vyvážil naprosto přesným funkovým feelingem. Jedinou výtku, kterou bych chtěl zmínit, byla absence přídavků. Lidé křičeli a křičeli, Band už však nepřišel a posledních pár songů nezahrál. I přesto to však byl jedinečný zážitek a příště, až do Prahy opět Wooten přijede, doporučuji zajít. Určitě se tam potkáme.

Fotky: http://www.cagedoctaves.com/blogozon112.html
 

Honza König

Honza König

Šťastný pesimista. Pierot a násemíčník, kterej po nocích hraje na kytarující struny hlavou dolů. Miluje pakobylky a mír!!!

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

You may use these HTML tags and attributes:

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>