Sníh posledních

 

Výhybky

a po pražcích bílý sníh

sypký

a vznášejíc se na obláčcích.

Klidný

na kolejích bílo, bílo jest

střídmý

z perón strach již dávno slez.

Však

opodál smutný mládenec,

jenž strastí lásky zakusil.

Vlak

blížící se po dece,

do sněhu se tiše vpil.

Chlapec váhá,

neví co počít si s láskou ztracenou,

Prchá

svěřit se pražcům, na milou nevzpomenout.

Vlak se přehnal jen tak zlehka.

Cesta hebká…krvavá,

lásky prostá, avšak spletla

obraz, jenž s duší si pohrává.

Ticho, klid

i mír už v duši.

Jinocha

už jen andělů zpěv ruší.

A přes pražce se přehnal bílý sníh

…sníh posledních

Honza König

Honza König

Šťastný pesimista. Pierot a násemíčník, kterej po nocích hraje na kytarující struny hlavou dolů. Miluje pakobylky a mír!!!

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

You may use these HTML tags and attributes:

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>