wallpaper_20080215022857_16418428012

Tenhle článek píšu ze dvou důvodů a kvůli třem lidem. Důvody jsou:

1) Naše šéfredaktorka mě prudí, že mám příliš dlouhý články, a tak bude krátkej.

2) Druhej důvod je, že Honza Kuliš napsal článek o pogu.

Tím sem taky nenápadně naznačil dvě osoby ze tří, kvůli kterejm to píšu. Samozřejmě, že tou třetí by mohla bejt má matka nebo někdo koho miluju, má oblíbená literární postava nebo chudý děti v Africe, ale zklamu vás. Jsem to já.

Skanking je tanec, který na rozdíl od poga má skutečně nějaká svoje pevná pravidla a základní pohyby, ale stejně jako v pogu do sebe nechává vnést hodně improvizace, osobního stylu a inovace. (Na rozdíl já nevim, třeba od valčíku, zkuste si do toho zapracovat nějaký svoje vlastní pohyby a Hese z toho chytne epilepák.)

Vzniknul v padesátých letech na Jamajce a od toho, co většinou dnes vidíte na koncertech se velice liší. Základy jsou stejný, ale je to o něčem jiným. (Asi jako Gambrinus a Pilsner, ale s tím rozdílem, že obě verze Skankingu jsou fajn a nedostanete z nich sračku.)

První vlna skankingu není tak energeticky náročná jako následující, která přišla a ž v letech osmdesátých a skutečně se dá tančit spíš na rocksteady, roots reggae a pomalejší skáčko. Například Bad Manners, The Specials nebo Laurel Aitken maj písničky přímo stvořený na první vlnu. (Kdo na Skinheada od Aitkena tančí druhou vlnu je barbar.) Jako instruktáž vám pomůže toto video. (Mimochodem, ten týpek vypadá jako Johnny Knoxville.)

https://www.youtube.com/watch?v=-MoNsx7bKkI

Druhá vlna se dnes tančí víc. S první vlnou se setkáte v Praze asi snad jen v Úlu na pouštěčkách nebo na Sedmičce. (Tam taky můžete vidět Northern soul, což je úplně prapůvodní breakdance).

Druhá vlna je akčnější, živější (já třeba nedokážu vydržet dýl jak čtyři skladby po sobě), a to hlavně díky tomu, že vznikla v sedmdesátejch nebo osmdesátejch letech, kdy se ska začalo mísit s punkem a tím pádem i pogo se skankingem.

Hodí se víc k rychlejšímu ska – druhý a třetí vlně, tedy více méně všemu od Skarface přes Sto zvířat, Tleskače a The Chancers až po Mighty Bosstones a Reel Big Fish.

Mnohdy se skutečně pogo s druhou vlnou skankingu během koncertů překrývá, ať už z důvodu přístupu tanečníků nebo okolích pogujících lidí. Když má člověk v sobě osm piv, skutečně po něm nikdo nemůže chtít správné vykopávání – ale i proto je třeba skankovat zodpovědně, znát svou míru a v případě nadměrné veselosti přejít k první vlně, u které hrozí míň rozkopanejch holení.

Já osobně vidím ve skankování výhodu v tom, že při svý vejšce 175 centimetrů (když se změřim ráno) nemám na rozdíl od poga rozmlácenou hlavu od pyramidek na ramenou křiváků mých vyšších spolutancujících.

Paráda je to, že tancovat se dá i ve dvou, nebo i ve více lidech. (Jako třeba onehdy, kdy se to mně podařilo skloubit s Benem Škampou a Štepánem Rožkem a provedli jsme epochální skankování ve třech v řadě.)

Oproti pogu ale skutečně potřebuje víc prostoru, což je v kotli občas nedostatkové zboží a je mnohdy lepší se radši přizpůsobit kolektivu a společně pogovat.

Opět sem hodim videoukázku toho, jak skankovat. Je tady taky názorně ukázáno, že se dá skankování různě modifikovat a dělat si z toho prdel. (Ale ne, že příště do kotle vezmete vašeho kocoura (hehe, kocour v kotli)).

https://www.youtube.com/watch?v=O4260OyOjd4

Rozhodně skankujte, je to sranda. Na open airech je to nejlepší, protože je tam hafo místa, mohl bych vyprávět, jak jsem byl na Džbáně na Toy Dolls a sralo mě, jak sem dostával do hlavy pyramidkama a cvočkama a tak sem si došel pro pivo a viděl sem pár metrů ode mě dva týpky, jak skankujou dokola, tak sem se k nim přidal a bylo to naprosto epochální. (Jo, skankovat se dá i na punk).

A pokud vám to ze začátku nepůjde, nenechte se odradit.

Zaprvý: Nikdo to nepozná.

Zadruhý: Určitě potkáte někoho, kdo to umí líp a od něj můžete opisovat.

Smršín

Smršín von Kokotoff

Kupte mi pivo a budu vás mít rád.

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

You may use these HTML tags and attributes:

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>