Kim-Jong-il-001

Asi není nikdo, kdo by neslyšel o této zemi. Severní Korea, neboli KLDR (Korejská lidově demokratická republika), je stát ležící ve východní Asii na severnější části Korejského poloostrova (nebo za hranicí oné 38. Rovnoběžky). V tomto státě si již pěknou řadu let drží svou komunistickou diktaturu Čučche (kombinace marxismu a korejského idealismu) dynastie Kimů.

Vznik KLDR

Do roku 1945 byla celá Korea pod nadvládou Japonců. Zlom přišel s koncem války, kdy sever byl osvobozen rudoarmějci a jih Američany. Toto mělo za důsledek vznik dvou států, a to již zmíněné KLDR a jižní KR (Korejská republika).

Na severu se vlády ujal Kim Ir-Sen, který je považován za věčného vůdce/prezidenta a je zakladatelem diktátorské dynastie Kimů.

Pravdou je, že i jižní Korea měla v té době ve svém čele diktátora Li Syn-man, nicméně díky osvobození Američany byla diktatura Jižní Koreje pod velkým vlivem západního světa.

Korejská válka a takzvané „příměří“

V roce 1950 začala Korejská válka. Stejně tak jako později u Vietnamské války, i zde byl válečný konflikt vyprovokován komunistickým severem.

Jižní Korea neměla dostatek vojáků a tak požádala o pomoc na zasedání OSN. Bylo to podruhé v historii, co OSN schválila nasazení spojeneckých sil do ozbrojeného konfliktu.

Samozřejmě je nutné dodat, že i sever byl podporován, a to jak jinak než Sovětským svazem, Čínou a dále také evropskými lidovými republikami (plus také ČSR).  Evropské lidové republiky se ovšem do bojů aktivně nezapojily a podle nejmenovaných zdrojů působily pouze jako zdravotnická podpora.

Po třech letech válka skončila příměřím. Toto příměří trvá dodnes. De facto jsou oba státy stále ve válečném stavu.

Propaganda

O režimu jsem se již zmínil v úvodu. S režimem velice úzce souvisí také propaganda. Propaganda je v KLDR zkrátka všude. Když se podíváme například na vizuální propagandu, tak zde člověk může spatřit velké množství nejrůznějších bannerů, plakátů, soch a podobných prvků. Mnohem zajímavější je ovšem „audiopropaganda“. Ve většině písní se zpívá o velkém otci, o kráse komunistické diktatury  a nebo případně o jiném zástupci dynastie Kimů.

Velice barvitá a zajímavá je také propaganda pro případné turisty (ano i do KLDR se jezdí na dovolenou). Obvykle skupinku turistů zavezou do přepychového hotelu (v jehož okolí přirozeně žádný další takový nestojí a okolí je naprosto ohyzdné), dále jim ukážou ukázkovou vesnici, ve které se obvykle k obdělávání polí používají mechanické stroje (mechanika v zemědělství a KLDR, to jsou 2 neslučitelné věci a je to asi jako byste si chtěli dát do hamburgeru citrón). Dále jim také přirozeně ukážou plné obchody (plné jídla, ale to už se nedá říct o nakupujících). A jako třešnička na dortu je obvykle placená prohlídka obrovské spartakiády Arirang (KLDR dává vstup za velice symbolickou cenu, pouze nějakých 130 euro).

Ekonomika suchého chleba, aneb kde udělali soudruzi z KLDR chybu

Rád bych se také drobně zmínil o ekonomické situaci KLDR. Severní Korea byla až do rozpadu Sovětského svazu na relativně dobré úrovni. Byla podporována právě ze strany Sovětského svazu, a díky tomu zde mohla proběhnout i industrializační éra. Ta ovšem skončila počátkem 90. let.

Od té doby se KLDR zmítá v hladomorech a ekonomické labilitě. Bohužel, to, co my obvykle vidíme v televizi nebo jiných médiích, jsou záběry z těch několika větších měst (především tedy hlavní město Pchongjang), která na tom obvykle bývají lépe.

Nicméně jsou přímá svědectví o tom, jak se v Severní Koreji žije doopravdy. Co se týče stravy, tak ji obvykle tvořila kůra stromů, vývary z čehokoliv koženého (boty, pásky apod.), případně se také mluví o kanibalismu. První vlna hladomoru v KLDR (1990 – 2001) si vyžádala něco okolo 600 000 obětí. Oficiální statistiky ovšem KLDR nezveřejnila.

„Práva a svobody? Haha ten byl dobrej!“

V KLDR, jako ve většině komunistických států, docházelo a stále dochází k omezování lidských práv a svobod. Zde je ovšem systém nastaven tak radikálně, jak je to jen možné.

Krom toho, že lidé nemohou cestovat, svobodně mluvit a volit, se zde objevují také další zvláštnosti. Kupříkladu vlastnit auto zde neexistuje. Auta jsou využívána pouze politickými a armádními pohlaváry. Je to tak proto, že země trpí nedostatkem nafty. Jediný dopravní prostředek, který je zde možné vlastnit, je kolo. Ovšem abyste získali kolo, tak si musíte počkat a ještě oběhat několikero úřadů (prostě asi jako byste v ČSSR chtěli jet v létě na dovolenou a potřebovali výjezdní doložku).

Další zajímavou věcí je, že do vězení se můžete dostat vesměs za cokoliv. Pokud naštvete souseda a on vás napráská, že doma hrajete na piáno Beethovena, tak si můžete být stoprocentně jisti, že zbytek svého už tak pochmurného života strávíte v lágru.

Zákony této země jsou velice přísné a striktní, ovšem lidé už se zde s nimi sžili. Se vší pravděpodobností je to způsobeno tím aspektem, že v tomto režimu žijí už prakticky 3. generace lidí, a také aspektem všudypřítomné propagandy.

Pohádky z KLDR a přímá ukázka propagandy

1)      Narození Kim Čong-Ila

Podle severokorejských pramenů se narodil 16. února 1942 na hoře Pektusan, která je jako nejvyšší hora v pohraniční Mandžuska a Korejského poloostrova odpradávna opředena řadou legend a bájí. Oficiální životopis uvádí, že jeho narození bylo ohlášeno zpěvem vlaštovek, rozkvetly květiny, nad horou se vytvořila dvojitá duha a na obloze se zjevila hvězda na znamení narození budoucího vůdce.

2) Několikero plakátů z KLDR

Překlad: Pojďme všichni sklízet!

Překlad: Pojďme chovat kozy ve všech rodinách!

Překlad: Pracovat a žít s myslí a duchem Pegase

 

 

Štěpán Rožek

Štěpán Rožek

Jsem studentem Gymnázia Na Zatlance a celkově pojato jsem multikulturní člověk. Zajímám se o hudbu, četbu, psaní, občasně sport, ale svou budoucnost vidím v marketingu, businessu a informačních technologiích. Vždy se snažím vyčnívat z davu, jsem náladový a jsem vždy rád když se mohu jít pobavit s přáteli nebo si vyrazit na koncert, nebo jinou akci.

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

You may use these HTML tags and attributes:

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>