100Zvirat

Dnes 2. února se v Praze sešla tuzemská ska parta Sto zvířat, aby slavnostně pokřtila své první dětské album s názvem Tlustej chlapeček se včelou v kalhotách.
Na první pohled netypický výtvor se na českých pultech ocitl 1.prosince loňského roku. K poslechu nabízí patnáct písní a jednu básničku, které ocení jak děti, tak jejich ztrápení rodiče. Nedejte se ale zmást. Určite nečekejte fádní texty plné klasických moudrých ponaučení na konci. Texty z písmenkové fabriky saxofonisty Tomáše Balka s dětmi jednají narovinu. V Písních zmiňují činnosti jim blízké, ať už pro ně kladné-prdění nebo klení, tak i ty méně záživné, jako například hrůzu nahánějící uklízení. I přes to všechno si album stále udržuje cestu ke svému starému dobrému posluchači poněkud pokročilejšího věku.

Aby řádně oslavila radostnou událost vydala se kapela na komornější tourné po čtyřech českých městech. Liberci, Praze, Brně a Plzni.
To by bylo krátkce o důvodu, proč jsem po obědě se svou mladší sestrou vyrazila vstříc Žižkovu. Ano čtete správně-po obědě. Zvířata poprvé za svou kariéru odehrála koncert před smrákáním, přesněji řečeno tedy od tří hodin.  Co by to také bylo za dětské album, kdyby na jeho křtu nemohly být děti.
Ovšem pro „větší děti“ pak následoval koncert od sedmé hodiny večerní.
Stačila jsem jen vpustit sestru do ohrazeného kotle s cedulemi „vstup dospělým zakázán“ a najít si nějaké aspoň trochu ucházející místo, kde by nehrozilo, že budu při každém úkroku šlapat na batolící se děti, když koncert začal. Stalo se tak poměrně včas a kapela se uvedla dvěma  „dospělými“ songy, Alice se dala na pití a Nejkratší cesta. Když takto rafinovaně rozehřála rodiče, přistoupily k mikrofonům speciálně pozvané vokalistky a mohla začít hlavní, dětská část programu, ve které zaznělo všech patnáct písní z Tlustýho chlapečka. Při některých kusech, kupříkladu v Potkala vrána pelikána se o slovo přihlásila i dcerka zpěvačky Jany Jelínkové, která stejně, jako na albu zarecitovala. Malá jmenovkyně také během Sušené švestky těmito upravenými plody občerstvovala vyhládlá dítka v publiku.
Když bylo vystoupení v plném proudu, došlo i k samotnému křtu alba, který provedl, jak jinak, než dětským pitíčkem Jaroslav Uhlíř. Hudební skladatel, který se také řádným dílem zapsal do vzpomínek českých ratolestí  například hitem Není nutno.
Stejně rychle, jak večírek začal, tak i skončil. Hodina hraní byla pro ještě nenavyklé publikum očividně akorát. Bylo zjevné, že kdyby se ještě chvíli pokračovalo, vypukla by čistá anarchie. Takhle se ale Zvířata stačila ještě rozloučit rychlým přídavkem v podobě už klasického Nikdy nic nebylo a elegantně tak předešla vzpouře.
Cestou domů jsem se nemohla ubránit pocitu dobře odvedené práce a pobavení, když moje malá sestřička vzbuzovala zvědavé pohledy kolemjdoucích zpíváním o alkoholické Alici.

Bětka Jechová

Bětka Jechová

Trochu píše, trochu kreslí. Vlasy má rovné, s trochou fantazie se ale mírně vlní. Miluje zvuk akordeonu a komiksy. Čte, sleduje filmy, chodí na koncerty a vůbec se zodpovědně věnuje kulturnímu vzdělávání.

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

You may use these HTML tags and attributes:

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>