Dien_Bien_Phu002
index

Ho Či Minh

Ano, opravdu byly války ve Vietnamu dvě. Vedle té druhé, kde byl Forrest Gump, kde Agent Oringe tvořil degenerované děti a kde bylo svrženo sedm a půl milionu tun bomb, proběhl i svár s Francií. Ráda bych vám o této poměrně neznámé válce řekla něco víc a možná tím i trochu přiblížila problematiku té druhé.
Konflikt začal v roce 1946 k jeho ukončení došlo o 8 let později, tedy v roce 1954.
Abychom lépe pochopili, co se dělo, musíme se podívat trochu dále do historie. Od roku 1887 byl Vietnam součástí Indočínské unie, která ležela pod správou Francie. Další francouzské kolonie v tomto uskupení byl Laos a Kambodža. Vietnam samotný pak byl rozdělen na tři provincie-Anam, Tonkin a Kočinčínu.
Vztahy mezi indočínskými občany a francouzy nikdy nebyly dobré. Kolonizátor malou zemi víceméně vyčerpával bez jakékoli valné revanše. Například vývoj zde byl minimální. Maximum, kterého země dosáhla byly akorát francouzské bagety a neexistující gramotnost.
Situace se stávala více a více neúnosnou, takže není divu, že vygradovala v otevřený odpor občanů.
Hlavní centrum snah zbavit se kolonizátora se nacházelo právě ve Vietnamu, konkrétněji v provincii Tonkin.
Jednou z nejdůležtějších postav na vietnamské straně barikády je bezpochyby Ho Či Minh. Už během 2. světové války stál v čele odporu.
Názory na něj jsou velmi rozporuplné. Ho Či Minh sice byl komunista, ale jistě bych ho neřadila vedle jiných komunistický vůdců té doby. Tato myšlenka byla pro něj spíše prostředkem k osvobození země, než aby jí byl doopravdy věrný tělem i důší. Proto byl z něj i Sovětský svaz trochu rozpačitý a nikdy mu tolik nevěřil. Taková je ale jen má doměnka.
V roce 1941 pomohl vzniknout organizaci Viet Minh (Jinak také Liga za osvobození Vietnamu.). Jako cíl si stanovila osvobození od koloniální nadvlády. Zajímavé je, že spolupracovala i se zpravodajskou službou USA, komunistickému vedení navzdory.
Snahy Viet Minhu se neukázaly jako plané a tak tedy v roce 1945 byla vyhlášena Vietnamská demokratická republika s Ho Či Minhem v čele.
Během těchto událost probíhala jednání na konferenci v Postupimi a i situace ve Vietenamu byla na programu. Nakonec bylo vydáno toto rozhodnutí: Vietnam bude rozdělen na dvě části podél šestnácté rovnoběžky. Sever bude spravován Čínou a o jih se postará Británie.
To chvíli fungovalo, ale problémy obou zemí se nevyhnutelně promítly i sem. Čína se z Vietnamu stáhla kvůli probíhající 3. občanské válce a pro Británii se území stalo opět neudržitelné z ekonomického hlediska (připomeňme si, jak podobné to bylo s rozdělením poválečného Německa a Trizonií.).
Obě země tak uvolnily místo Francii k návratu.
Od roku 1946 začínají opravdové vojenské střety mezi Ho Či Minhovými muž a francouzskou armádou. V té době také začaly USA podporovat spíše Francii, a to hlavně z obavy, aby se nešířil komunismus.
Další jméno, které by mělo být zmíněno je Vo Nguen Giap. Proslavil se jako generál vojsk Viet Minhu.
Netrvalo dlouho a po menších, nic nerozhodujících, bojích přišla velká bitva. Bitva u Dien Bien Phu.
Dien Bien Phu byla pevnost, kterou ovládala Francie, ze strategických dovodů. Chtěla zamezit tomu, aby přicházeli na pomoc Vietnamu partyzáni z Laosu, kteří se sem dostávali právě přes tuto oblast.
Viet Minh chtěl pevnost na zpět, tak, po několika měsících přípravy, v roce 1954, zaútočil.
Vietnamští vojáci nejprve přicházeli v lidských vlnách a když byly ztráty už moc velké, stáhli se a začali se snažit o postup. Žádná velká strategie, překvapivě se ale osvědčila a Vietnam mohl slavit vítězství. Avšak velmi krvavé vítězství, neboť jen ve zmiňovaných lidských vlnách zahynulo několik desítek tisíců bojovníků. Naopak škody na straně poražených byly o poznání menší a počty mrtvých se vešly do tísícovek.
Bitva u Dien Bien Phu je brána jako oficiální konec 1. indočínské války.
Téměř souběžně s bitvou se konala další konference, tentokráte v Ženevě. Tam se rozhodlo, že Laos a Kambodža získají nezávislost, ale Vietnam se opět rozdělí, tentokrát však podle rovnoběžky sedmnácté. Sever bude pod vládou Ho Či Minha a na jihu bude nastoleno císařství. V čele jihu bude jako ministerský předseda Ngo Dinh Diem-katolík a antisemita. Oblíbenec USA díky své nechuti ke komunismu.
Také bylo dohodnuto, že do dvou let budou uspořádány svobodné volby.
Jak šel čas, začal si Diem počínat diktátorsky. Vedle, u Ameriky popůlárních tahů, jako bylo masové věznění komunistů, sebral například většinu půdy občanům a pak ji rozdělil do horních deseti procent společnosti. Slibované volby samozřejmě zakázal (USA kupodivu pořád stály za ním. Podpořily jeho rozhodnutí s tím, že lidé nějsou na volby ještě pořádně připraveni.Dien_Bien_Phu_ECPAD).
V roce 1960 vzniká Liga za osvobození jižního vietnamu-Vietcong, která úzce spolupracuje se severem.
V roce 1961 nastupuje do amerického prezidentského úřadu J. F. Kennedy a začíná s politikou angažovanosti ve Vietnamu.
CIA páchá drobné diverzní akce a poškozuje severovietnamský režim v očích okolí.
V roce 1963 se, na protest proti stávajícímu režimu na jihu, veřejně upaluje budhistický mnich.
Silná nespokojenost občanů s jižním režimem už je neutajitelná a Diem svými činy dávno překročil práh snesitelnosti. USA tedy nemohou jinak než dát povolení k převratu v jižním Vietnamu.
Ngo Dinh Diem je svržen a zabit.
V roce 1964 začíná druhá válka ve Vietnamu, která se zapsala do dějin svou nesmyslností a nevídanou brutalitou.

Bětka Jechová

Bětka Jechová

Trochu píše, trochu kreslí. Vlasy má rovné, s trochou fantazie se ale mírně vlní. Miluje zvuk akordeonu a komiksy. Čte, sleduje filmy, chodí na koncerty a vůbec se zodpovědně věnuje kulturnímu vzdělávání.

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

You may use these HTML tags and attributes:

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>