Před několika dny jsem se zúčastnil demonstrace vyjadřující solidaritu s kavárnami, obchůdky a diakonií zapojených do kampaně HateFree, které byly den před tím napadeny neonacisty. Upřímně se mi líbilo, že na akci participovali lidé různých názorů a profesí. V tento moment jsem se radoval z pocitu, kolik občanů je ochotných jít na náměstí a vyjádřit svůj odpor vůči neonacistům. Netrvalo dlouho a emoce druhý den vyprchaly, a to ve chvíli, kdy jsem objevil, jaké neuvěřitelné slovní přestřelky zaplavily sociální sítě.

Již na demonstraci jsem slyšel vyjádření Tomáše Schejbala, který údajně zaslechl některé lidi z davu reagující na úryvek z projevu Jana Májíčka „musíme se organizovat“ větami: „Organizovat se? To už je ale extrémismus!“. Tato reakce mě nijak nepřekvapila a pouze předznamenala nadcházející události. Facebooková skupina Lumpenkavárna, ve které se v poslední době zvýšilo napětí z toho důvodu, že ne každý antizemanovec je pravičák a ne každý levičák miluje Zemana, se z dřívějšího debatního kroužku změnila takřka na bitevní pole. Olej do ohně přiléval jak banner SocSol odkazující svým sloganem na Internacionálu, kterou si velká část lidí spojuje nikoli s bojem levice za lidská práva, ale s totalitními praktikami minulého režimu a povinným zpěvem budovatelských písní při šarádách na Prvního máje, tak i ti debatující, neschopni rozlišit socialismus nové levice a socialismus před rokem 1989. Zároveň tito lidé již v minulosti prosluli komentáři „levičáky dokážu jen tolerovat“ a naprosto scestnou rusofobií, v nedávné době ztělesněné přihlouplými výroky Davida Kollera jako například „Co přišlo z Ruska?“. Nechci zlehčovat zkušenosti naší země s ruskými tanky a současný Putinův autoritářský režim, ale diskutující, kteří se takto vůči Rusku a priori vyjadřují, jako by zapomněli na Gogola, Lermontova, Dostojevského, Solženicyna, Vysockého a Pussy Riot, které jsou přece také Rusky.

Vzhledem k postupnému rozpadu Konvičkových iniciativ jsem se začal naplňovat optimismem, ale události, jež měly občany sjednotit proti fašizujícím tendencím, je namísto toho začaly rozdělovat. Nerad bych tu naznačoval existenci dvou táborů, i když je média a polarizace extrémních názorů v podstatě dosti vytvořila. Problémem je absence jakékoli diskuze, nejvíce jsou slyšet extrémní výroky. A tak jedna skupina má z valné většiny v hlavě zarytou představu o tom, že všichni zástupci protiuprchlické strany chtějí stavět koncentrační tábory a jsou fašisté. Zatímco ta druhá má dojem, že „sluníčkáři“ ve službách fašisticko-socialistické (vyberte si) EU chtějí do České republiky nastěhovat polovinu Afriky, zbourat kostely a stavět mešity. A tak se rozhádaly rodiny, sousedé, dlouholetí přátelé a to hlavně proto, že spolu odmítají mluvit a každý z nich o tom druhém dokázal uvěřit bludům z médií a začal se jimi řídit.

Apeluji jak na čtenáře, mající vůči uprchlíkům vstřícnější postoj, tak i na ty, kteří uprchlíky, muslimy nebo obecně cizince v naší zemi odmítají. Nikdo z vás nemá univerzální řešení. Bůh ví, jak nejlépe tuto krizi vyřešit. Jistě nepomůže pouhé přijímání či stavba zdí, ani porážka Daeš a humanitární pomoc v Sýrii a dalších postižených oblastech. Brzy nás totiž čeká vlna ekologických uprchlíků, těch, jejichž životní prostředí nedovoluje přežití. Vám by se chtělo chodit deset kilometrů pro vodu, abyste o jeden den prodloužili život svého umírajícího dítěte? Za velkou část těchto problémů může dřívější evropský imperialismus. Rozparceloval půlku světa proti jeho dosavadnímu historickému vývoji a z těchto oblastí odsál velkou část přírodního bohatství a kapitálu. Jistě se ozve cynik, který řekne: „Co je mi po lidech v Africe? Já žiju tady a sám nemám co do huby,“ nebo „My žádné říše neměli, to není náš problém!“. Upřímně doufám, že tyto výroky nejsou tak úplně většinovým vox populi v demokratickém evropském státě, jen jsou více slyšet. Pokud chceme skutečně patřit do Evropy, kterou mnoho z nich z nás tak vehementně brání, je třeba z Evropy nejen brát finance, ale také nést společnou odpovědnost za chyby, jaké naše civilizace napáchala.

Autor je studentem historie na FF UK.

Ostatní

Prostor dáváme i mladým autorům, kteří nejsou členové redakce. Tento článek napsal jeden z nich.

  1. Petře, je důležité také sdělit, co bylo výsledkem oné rozvířené debaty: Skupina Lumpenkavárna se idově ukotvila a myslím, že velmi dobře. Myslím si, že už bylo na čase i vzhledem k tomu, že má nyní přes 8 000 členů. V podstatě jde o teze, jež naopak sjednucují lidi s prozápadní orientací.. Paradoxně jsou ty teze daleko víc levicové, než pravicové:
    Prohlášení za správce skupiny Lumpenkavárna:
    mezi základní ideové hodnoty této skupiny patří:
    – prozápadní směřování naší země
    – setrvání v EU (byť je jistě co zlepšovat) a NATO
    – soucit s lidmi utíkajícími před válkou a politickými uprchlíky
    – podpora Ukrajiny
    – boj proti oligarchii
    – podpora postavení komunistů mimo zákon
    – zastavení Zemana
    – nesouhlas s poklonkováním představitelům zemí popírajících
    lidská práva
    – pokračování Havlova odkazu
    Diskuzi s levicovými i pravicovými demokraty vítáme.
    Důrazně se ale distancujeme od pravicového i levicového extremismu, za něž považujeme i organizaci Socialistická solidarita. Nepřejeme si, aby s nimi byla Lumpenkavárna jakkoliv spojována. Nezaprodáme se jen kvůli vyšší účasti lidí na demonstracích.
    Extremistům všech typů doporučujeme, aby opustili skupinu.
    Pro všechny, kteří hovoří o cenzuře a vyhazování za názor máme tento vzkaz:
    Lumpenkavárna musí mít nastaveny určité mantinely. Nemůže být otevřena pro všechny.
    Demokracie bez mantinelů není demokracie.
    Děkuji za pozornost.

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

You may use these HTML tags and attributes:

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>