images (3)

Jak jste jistě zaregistrovali, už několik dní v ulicích ukrajinského Kyjeva probíhají 6010851-ukrajina-demonstrace-kyjev-eu-policienásilné demonstrace. Létající dlažební kostky a zápalné lahve jsou už na denním pořádku. Pro zpestření jsou také na skladě zbraně s ostrými náboji a to na obou stranách. 

Demonstrující opozice v čele s Vitalijem Kličkem se na náměstí Nezávislosti sešla už v listopadu, kdy prezident Janukovyč překvapivě (jak pro koho) vycouval z podepisování asociační dohody EU. 

Během těch několika týdnů stačil Janukovyč zrušit právo shromažďovat se, zavést tvrdé sankce pro protestující, zmírnit je a amnestovat následně zatčené demonstranty. Nabídl opozici místa ve vládě, což odmítla. Premiér Azarov podal demisi výměnou za vyklizení několika vládních budov. Ve Lvově si zase opozice vytvořila autonomní vládu. Krym povzbuzen těmito událostmi začal vážně uvažovat o odtrhnutí se.  Velmoci se ohánějí hrozbami tvrdých sankcí a vzájemně se obviňují. Do zasažených oblastí směřuje humanitární pomoc. U nás ji má na starosti hlavně organizace Člověk v tísni. Svou roli hraje i rozporuplná Amnesty International. Po celém světě se ozývají protesty. Různé zdroje uvádí různá data, ale ke dnešku se počítá zhruba 70 obětí Euromajdanu.

1.února vyplul na veřejnost případ jistého Dimitrije Bulatova, člena opozice, který koncem ledna zmizel. Prý byl mučen jedinci stojícími na straně vlády. Já osobně bych se nedivila, kdyby šlo o ukrajinského Zifčáka/Šmída-„mrtvého“ studenta, který dal vzniknout Sametové revoluci.

Po epizodách brutálního násilí bylo ve čtvrtek 20.února dohodnuto křehké příměří, které se spíše podobalo nervóznímu vyčkávání. Není překvapením, že byl smír záhy porušen a to údajně odstřelovačem, který ze střechy střílel do lidí. Dokud Janukovyč neodstoupí z vlády, budou prý protesty pokračovat dál. Je ale jasné, že zachovává-li si současný prezident aspoň špetku duševního zdraví, tak na tento požadavek nepřistoupí. Musel by se pak zpovídat ze své nezákonné činnosti a trest by ho rozhodně neminul. Zatím opozici slíbil předčasné volby, s tím se ale nespokojí. Ukrajinská vláda také, pod tlakem událostí, odhlasovala osvobození Julije Timošenkové, bývalé ministerské předsedkyně. Tak to by bylo stručné nastínění proběhlého dění. 

V souvislosti s těmito událostmi se konal na Václavském náměstí protest. Pobavil mě transparent „Jsme s tebou, Ukrajino!“. Přišlo mi to jako naprosto absurdní zjednodušení. Tohle heslo klidně může být interpretováno, jako podpora vládě i opozici nebo, pro mě, za mě, i tam chovaným ovcím. Všimla jsem si jisté pohodlnosti veřejnosti (a teď už nemluvím o jednom hloupém transparentu). Tenhle přístup je asi i důvodem černobílého vnímání ukrajinského konfliktu veřejností. Máme obrovskou výhodu informovanosti „války v přímém přenosu“ (i když je otázka, do jaké míry můžeme médiím důvěřovat, ale to by bylo na další článek). I přesto většinou nevidíme, co máme před nosem. Automaticky bereme vládu, jako tu špatnou a protestující opozici, jako ty chudáky lidi, co by si v klidu obdělávali malé políčko a chodili do práce, kdyby jim to jen vláda dovolila. Tím se ani náhodou nechci zastávat Janukovyče. Je to slabý prezident a nikdy se neměl dostat do čela státu. Jen chci položit otázku, jaký obyčejný pracující člověk by si mohl dovolit tolik týdnů opatrovat barikády? Podívejme se hodně zblízka a uvidíme, že ten prostý lid jsou povětšinou náckové a propuštění trestanci. Opravdový obyčejný občan v podstatě neví, co se děje. Neříkám, že se v demonstracích angažuje jenom takový vzorek lidí, ze začátku to bylo jistě jinak. Ale teď?

Víte, nějak se nemůžu zbavit pocitu, že se do ulic pouze přenesl boj, který se donedávna odehrával za oponou politiky. Připomíná mi to nepokoje v Maďarsku v roce 1956, kdy se konaly obdobné demonstrace. S tím rozdílem, že vládu tvořili komunisté. Za cílem odstranění nepohodlné osoby v čele státu se tajná policie vmíchala mezi protestují. Agenti vyvolali malé nepokoje a nechali davovou psychózu, ať dokončí jejich práci.

Co dál? No, nezbývá nám než sledovat zprávy a čekat, jak to dopadne. Každou hodinou se situace mění a nikdo zatím nedokáže předpovědět, kam Ukrajinu tahle cesta plná molotovových koktejlů a kulek dovede.

Bětka Jechová

Bětka Jechová

Trochu píše, trochu kreslí. Vlasy má rovné, s trochou fantazie se ale mírně vlní. Miluje zvuk akordeonu a komiksy. Čte, sleduje filmy, chodí na koncerty a vůbec se zodpovědně věnuje kulturnímu vzdělávání.

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

You may use these HTML tags and attributes:

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>