mods2

Na první článek o subkulturách (o amerických greaserech) navážeme v závěru článku v podobě subkultury rockers, nejdříve se ale podíváme na jejich rivaly. Nacházíme se v šedesátých letech v Británii…

Mods

Skupina anglických mladíků, mods1říkající si hrdě mods, byla značně elegantnější než rockers a greasers. Mods nosili košile, slušivé obleky na míru, parky (typ kabátu), kšandy, krátké upravené vlasy, občas stylové italské klobouky (→ obrázek). Jejich symbolem se stal kruhový znak RAF (*odkaz), skútry značky Vespa a zaujetí módou. Zpočátku poslouchali černošskou jazzovou a soulovou hudbu a zasloužili se o to, že Amerika přestala poslouchat převážně bělošské interprety. Ve svých oblíbených klubech začali potkávat přistěhovalce z Jamajky, což byli ostří hoši a taky se jim tak začalo říkat – rude boys. Říká se, že právě rude boys je naučili, jak se oblékat opravdu elegantně. Rude boys je také naučili poslouchat jejich jamajskou hudbu zvanou ska, která se módům velmi zalíbila hlavně asi kvůli faktu, že se na ní dalo velmi dobře a jednoduše tancovat (→ skanking). Z tohoto spojení rude boys a určité části mods následně vznikla subkultura zvaná skinheads (což tehdy rozhodně nebyli rasisti). A z jamajského ska se později vyvinulo reggae oblíbené rastafariány v čele s Bobem Marleym, ale to už by bylo na jiný článek. Zpátky k mods.

Na severu Anglie, konkrétně v Manchestru, se vytvořila scéna mods, která poslouchala převážně tzv. „northern soul“. Jako „severní“ se začala označovat ta část soulové hudby, která zůstávala opomenuta, nikdy se nedostávala do hitparád a na rozdíl od klasického soulu měla čitelné, rychlé tempo. Když mods z Manchestru jezdili do Londýna nakoupit své oblíbené desky, o které nikdo další neměl sebemenší zájem, zapsali se u londýňáků jako ti ze severu – odtud název „northern soul“ (severní soul). Mods chodili pravidelně tančit do klubů na northern soul a některým asi pomohly amfetaminy, které požírali, aby mohli protancovat celou noc. Těmto akcím se proto začalo říkat „Allnighters“. Právě zde se pravděpodobně vytvořila tradice (některých) lidí chodit na páteční diskotéky, sníst tam nějaké to éčko a tancovat celou noc. Northern soul není jen hudebním žánrem, ale je to i jméno tance tancovaného na stejnojmennou hudbu. Není bez zajímavosti, že tento tanec položil základy dnešnímu tanci breakdance.

V další etapě, a té veřejnosti nejznámější,  mods začali poslouchat kapely jako The Who a The Kinks a ti se k módství hrdě hlásili. Hlavně teda The Who, ti se stali kapelou vedoucí toto hnutí a dokonce si do svého znaku přibrali znak RAF, tak typický pro módy. V této etapě se dá k mods přiřadit spousta britských kapel, zpočátku možná i Beatles, kteří pak byli „moc velcí“, aby se sem zařadili. Nicméně mods zažívají obrovský boom, mod znamená prostě být cool, a tak se ona výjimečnost vytrácí a ze subkultury se stává spíše jen móda.

Rockers

Jak již bylo řečeno, rockers vznikli v šedesátých letech a dnes má tento pojem už jiný význam (takže na něj na chvíli zapomeňte). Teď hodně navážeme na předchozí článek o greaserech. Od nich se rockers odlišovali nejvíce svou zálibou v rychlých dvoukolých strojích. Británie tou dobou nebyla chudá, ale rockers spadající do dělnické třídy, neměli prostředky ke koupení auta. Nakonec jim to asi ani nevadilo, sami vytvořili v Británii kult motorkářů. Co se týče vzhledu, odlišovali se od svých amerických protějšků jen minimálně. Snad jen účesy se změnily, už jsou napomádované dozadu „na Elvise“ jen zřídkakdy. Pokud jste vážně četli můj předešlý článek, možná uvažujete o provázání rockers s Hells Angels a podobnými motorkářskými kluby. Tady je spojitost pramalá, rockers byla subkultura mladých, která mnohokrát způsobila potyčky a výtržnosti, ale nikdy nedosáhla takové „úrovně“ jako u Hells Angels a jim podobných. I motorky měli jiné. Zatímco američtí motorkáři z různých gangů jezdí na „čoprech“ (nejvíce na Harley-Davidsonech), rockers jezdili na strojích, které byly menší a britské výroby, říká se jim „cáfe racer“. Místo dlouhých organizovaných vyjížděk spíše parkovali své stroje před kavárnou, kde mohli balit holky a vytahovat se, kdo má lepší motorku. Pořád poslouchali starý dobrý rock’n’roll stejně jako greasers.

Závěr

Kulturní rozdíly mezi mods a rockers byly zřetelné a tak docházelo k potyčkám, i když ne úplně často, protože tyto dvě subkultury většinou obývaly jiné části města. Rockers byli jednoznačně ti chudší, bydleli spíše na předměstí nebo v menších městech. Lišili se jak oblečením, motorkami, tak i návykovými látkami (u rockers převážně pivo, u mods amfetaminy). Jedna z největších potyček se odehrála v Brightonu, když příznivci obou táborů odjeli na prázdniny do tohoto města. Média si na těchto potyčkách smlsnula a možná je tím i trochu zveličovala; tak či onak, mods i rockers byli označováni za výtržníky a mladé rebely a společnost se jich začala stranit ještě více. Pokud chcete vědět více informací o mods i rockers, doporučuji podívat se na film Quadrophenia (pojmenovaný podle alba The Who), který popisuje právě tento střet a je právem označován jako nejlepší film o subkultuře mods.

Honza Kuliš

Honza Kuliš

Dělám to, co studuji. Studuji to, co dělám. Zajímá mě kultura, ponejvíce hudba, média a politické směřování.

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

You may use these HTML tags and attributes:

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>