Přešlapovali jsme s kamarádem na Štvanici na trávě před starým opuštěným domem a netrpělivě jsme čekali, jestli se uvolní lístky. Dočkali jsme se. Najednou se z domu vynořil chlapík v kabátě a v plášti. ,,Dobrý večer dámy a pánové, skupina, která má na lístku napsáno 19:50 mě následuje do mého, ano, do mého baru U Lojzíčka!“ Těmito slovy začíná neobvyklé představení Golem, které netradičním způsobem ztvárnili studenti DAMU.

V baru U Lojzíčka jsme dostali klobouk a informaci, že po celou dobu, co ho budeme mít na hlavě, musíme mlčet. A pak nás k mé hrůze rozdělili.

Netradičnost tohoto představení spočívala v tom, že jste si ho sami dávali dohromady. Sami jste se pohybovali po domě, otevírali jste dveře do pokojů, četli jste dopisy a především stíhali postavy, abyste chytli hlavní dějovou linku.

Jako neznalec tohoto díla Gustava Meyrinka jsem si nebyla schopna poskládat celý děj, ale to mi nijak zvlášť nevadilo. Chvíli jsem byla dost vykulená, hlavně když mě oddělili od kamaráda, ale po půl hodině mě příběh totálně pohltil. Najednou to nebylo něco, na co se dívám, bylo to něco, co jsem žila. Autenticita herců, atmosféra starého domu, ve kterém se vše odehrávalo i velká scéna s Golemem, úžasná na efekt, mě téměř přesvědčila, že se to děje doopravdy.

A příjemný byl i bar, kde nás ochotně obsloužily rozesmáté barmanky (objednat jsme si mohli pouze gesty, samozřejmě) a navíc jsme zde z ,,hospodských drbů“ vyslechli spoustu věcí, které jsme během našeho putování nepostřehli nebo propásli.

Ta maximální zapojenost diváka do děje i výborné herecké výkony a zajímavé místo dělá z ,,pouhého“ divadla nezapomenutelný zážitek. Při klaněčce jsem nemohla uvěřit, že to všechno najednou tak rychle zmizelo. Ještě dlouho jsem byla trochu mimo, ponořená do svých vzpomínek na neobyčejné představení.

Pokud se dozvím o dalším podobném projektu, nebudu váhat a lístky si tentokrát zarezervuji. Protože to rozhodně stojí za to.

Karolína Spejchalová

Karolína Spejchalová

Holka, které je vytýkáno, že stojí moc nohama na zemi, že se s ní nedá bavit o poezii. Nejraději píše povídky a články o historii. Snaží se být alespoň pseudošéfredaktorkou tohoto magazínu.

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

You may use these HTML tags and attributes:

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>