globalization

Když by vám přišlo, že už tu něco na podobné téma máme, tak se nemýlíte, náš redaktor, Štěpán Rožek, mne požádal, zda bych volně nenavázal na jeho úvahový článek o zplošťování světa. So, I did.

Globalizace má mnoho stránek. Stinné i světlé. Stejně tak „zplošťování“, jako jeden z prostředků i výsledků globalizace. V dnešní době nevnímám globalizaci jako přínos, hned vám vysvětlím proč.  Myšlenka globalizace, jakožto bourání hranic mezi lidmi, je jistě věcí vyspělé společnosti a toho se právě obávám.  Jsme na to připraveni? Nestala se globalizace nástrojem korporací/elit/iluminátů k vytvoření světovlády? Nejsme dostatečně vyspělí, hlavně duševně, a proto se jí obávám. Myslím, že by nám mohla globalizace více ublížit, než nám dává.

Jako lepší cestu vidím spíš než mazání rozdílů mezi lidmi a kulturami, bourání předsudků, budování tolerance a respektu k ostatním kulturám. S prozatím zachovanou suverenitou jednotlivých států, na rozdíl od dnešní globalizace, kdy je vše pod taktovkou vyšší centralizované moci.

Každý by se měl mít na pozoru, aby v rámci globalizace nezapomněl na své kořeny a kulturu. Přílišné zplošťování kulturní diverzity není až tak sociální problém, jako nesmírná škoda zahodit kultury vyvíjející se po tisíce let, pod nátlakem jiné kultury, která je právě v kurzu. To je z mého pohledu nejvýraznější zplošťování, které není dobré uspěchat. Nejsem konzervativní a jsem obecně pro změnu, ale jsem zase realista a vidím, že tato změna nevede k ničemu dobrému. Nemůžeme se ptát „Dala nám něco EU?“, ale „Dala nám EU více, než nám sebrala?“ (příklad).

Světlých stránek je mnoho. Sdílení vědeckých poznatků, možnosti cestování, obchodu a komunikace, to vše je na vysoké úrovni, jako nikdy v nám známé historii. Tato stránka globalizace, kdy se vzdálenosti mezi lidmi zmenšují, někdy přímo ruší, je velice přínosná. Když se ale globalizace zvrtne (bude pokračovat podobně, jak tomu je dnes), čeká nás světovláda, pomocí postupného spojování úřadu více státu, pod jednu střechu (EU, TPP).

Asi není jiná cesta kupředu, v dnešní době, nežli globalizace. Ale je globalizace a globalizace. Globalizace, kde na konci procesu svět vedou nelidští diktátoři a globalizace, kde na konci je mír, jsme všichni svobodní, propojení, pomáháme si, respektujeme se. Člověk se učí nejvíce ze svých chyb, proto si asi potřebujeme projít nepovedenou globalizací, abychom věděli, jak to příště nedělat. Avšak musíme si dát sakra pozor, aby nějaké příště vůbec bylo. Když se budeme snažit, můžeme se světovládě vyvarovat. Měli bychom se snažit, protože naše takzvaná „civilizace“ může 3. Světovou válkou skončit stejně beze stopy, jako Atlantida.

Jiří Jelínek

Jirka Jelínek

Průměrný uvědomělý mladý člověk, zajímající se mimo zajímavých věcí, o kterých se nedá psát, o světové dění a konspirační bláboly. Rád fotí, prochází se přírodou, tráví čas s kamarády a tvoří. Myslí si, že je jiný než ostatní a možná tomu tak je, možná taky vůbec. Nejraděj by obletěl s foťákem celou galaxii, ale nemá na to mimozemský pohon, který mu sebral pentagon. (Ne, prosím Vás, jsem naprosto normální :) )

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

You may use these HTML tags and attributes:

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>