20100120_burroughs_250x375

5.února před sto lety ve městě St. Luis v Missouri se jednomu starožitníkovi a ministerské dceři narodil syn. Jen těžko mohli tušit, že tento malý špunt, kterého pojmenovali William se jednou stane vůdčí postavou hnutí Beatníků.
O kom je řeč? No přeci o Williamu Sewardu Burroughsovi II..
Ačkoliv vyrůstal v poměrně dobře situované rodině, jeho dětství bylo podle jeho slov poněkud pohnuté. Ve čtyřech letech byl pohlavně zneužit známým své chůvy. Studium na vojenské škole pro něj bylo také spíše utrpením (právě tam objevil svou lásku ke střelným zbraním, která mu v pozdějších letech přinesla tolik neštěstí). K tomu všemu ve vzduchu stále viselo vědomí vlastní homosexuality.
Dá se říci, že jedním ze zlomových období v umělcově životě bylo studium na Harvardu, kde zdárně dokončil studium anglické literatury a lingvistiky v roce 1936. Navštěvoval pověstný Harlem i Greenwich Village. Začal se také stýkat s gayskou subkulturou, i když k lidem do ní patřících cítil dlouhou dobu odpor. Překvapivě, na rozdíl od matky, která jeho přiznání přijala bez problémů, se spisovatel potýkal s vlastní nejistotou ohledně své sexuality.
Dále chvíli studoval ve Vídni medicínu, zachránil židovskou dívku, kvůli nešťastné lásce si uřízl kus prstu, chvíli se angažoval v armádě a stal se výborným znalcem Shakespeara.
Odcestoval do Chicaga, které se mu stalo osudovým. Spolu s dalším kultovním Beatníkem Allenem Ginsbergem, propadl morfinu. Závislost se ho, i přes četné léčby, nadosmrti nepustila. Vzpomínky právě na toto období zvěčnil ve svém díle Feťák. Z Chicaga se do New Yorku navrátil spolu s Lucienem Carrem a Davidem Kammererem. Dvěma zásadními postavami. O nich a o jejich vlivu na Beatníky by se dala napsat kniha (a taky, že ano. Jmenuje se A hroši se uvařili ve svých nádržích a napsal to Burroughs s Kerouacem.)
V roce 1944 žil s Jackem Kerouacem, jeho ženou. A s Joan Wallmerovou. Tu si později i vzal. Bohužel drogy ho dostihly i v manželství. Spolu prodávali heroin. Spolu brali benzedrin a morfium. Spolu,v potřebě peněz, páchali drobnou kriminalitu. Měli spolu také dítě, Williama Sewarda Burroughse III. Otec ale přežil syna, který zemřel právě kvůli drogové závislosti.
Posouváme se trochu v čase a zastihujeme spisovatele jak s rodinou utíká před policií do Mexika. Schyluje se k dalším tragickým událostem. Během jednoho večírku se Burroughsovi vymstí jeho vztah ke zbraním. Chce sestřelit šampusku z hlavy své manželky. To se mu ale tragicky nedaří. Před zraky všech přítomných, včetně vlastního syna, Joan Wallmerovou zastřelí. Kupodivu ale není odsouzen. Smrt manželky byla prý to, co ho přivedlo ke psaní.
Potom se zase vydal na cesty. U brazilských indiánů hledal drogu, která má posílit telepatické schopnosti-jakási mytická Yage. Jeho korespondence o ní s Ginsbergem byla poté publikována jako Dopisy o Yage.
Při svém cestování se dostal i do Maroka, kde vzniklo dílo asi  nejznámější. Totiž Nahý oběd.
V sedmdesátých letech se navrátil do USA, kde se živil jako učitel tvůrčího psaní. Zařadil se a záhy i vystoupil ze scientologické církve. Přátelil se s Patti Smith nebo Andy Warholem a vůbec vedl takový obyčejný život.
Zestárnul v Kansasu. Jeho společnice byly kočky, ke kterým měl vždy vřelý vztah. Začal se i výtvarně realizovat (střílel brokovnicí barvu na plátno).
2.srpna 1997 opustil svět poslední Beatník. Byl pochován s osmatřicítkou s náboji,
s něčím marihuany a heroinu,
se zlatou mincí v kapse,
s řádem francouzské a americké Akademie,
s vycházkovou holí, která uvnitř ukrývala kord,
s jeho typickým kloboukem a vestou,
s červeným šátkem
a propiskou.
Kdybyste mu chtěli položit květinu na hrob (snad i tu jeho Yage), tak navždy odpočívá  v St. Luis v Missouri.

Bětka Jechová

Bětka Jechová

Trochu píše, trochu kreslí. Vlasy má rovné, s trochou fantazie se ale mírně vlní. Miluje zvuk akordeonu a komiksy. Čte, sleduje filmy, chodí na koncerty a vůbec se zodpovědně věnuje kulturnímu vzdělávání.

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

You may use these HTML tags and attributes:

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>