Prodala šperky, prodala svět

pánovi bez bot, s piánem.

Když zaslechla skladbu s bezpočtem vět.

To,  jak rozezněl svůj nástroj nad ránem.

 

Prodala za zdání, za naději.

Té hudbě ona dočista se vzdala.

Jehlu touhy a nit nesplněných přání

tělem v bolesti provlékala.

 

Nemá, co by prodala dál

nevědomému kupci, co všechny tóny už svlék.

V tichu se otáčí. Najednou je chudá.

Domů se vrací. Zavírá oči. Přemáhá brek.

Bětka Jechová

Bětka Jechová

Trochu píše, trochu kreslí. Vlasy má rovné, s trochou fantazie se ale mírně vlní. Miluje zvuk akordeonu a komiksy. Čte, sleduje filmy, chodí na koncerty a vůbec se zodpovědně věnuje kulturnímu vzdělávání.

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

You may use these HTML tags and attributes:

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>