Anger 2

AUTORSKÝ BLOK. Jen slyšet to donutí statečnější z nás se vystrašeně ohlédnout, zatímco ti autoři slabších povah už dávno mizí v prachu prérie.

Většinou to začíná stejně: Myslíte si, buhvíjak si nepovedete dobře. Jste ve správné náladě. Jen sednout k počítači,plátnu, nebo k čemukoli, po čem vaše srdce prahnou a pustit se do té bezpochyby nejlepší práce, kterou jste kdy stvořili. Postupně ale zjišťujete, že to asi nedopadne tak, jak jste si plánovali. V případě spisovatele mažete jednu hloupou větu za druhou a nemůžete uvěřit tomu, že dáváte život takovým nesmyslům. Pořád se ale ještě držíte v rovině příčetnosti(i když jen zuby nehty). Dříve nebo později ale dojdete do bodu, kdy nejste schopni napsat ani kloudnou větu. Zoufalství vás někdy nutí k bezuzdné agresi, v lepším případě vede jen k apatii. Zbytek dne pak myslíte na tento malý neúspěch, jste nerudní a lidé, kteří mají tu smůlu, že se vám octli v cestě, umírají v plamenech vašich pohledů. Pohybujete se jako ve snu a naprosto se poddáváte svým zlozvykům. Takové stavy můžou trvat jen několik hodin nebo dnů. Není ale výjimkou, že v tomto pekle setrváte i několik týdnů.Každý člověk aktivně se věnující činnosti, která je aspoň trochu kreativní, vám popíše téměř identické příznaky.

Když jsem si o tomto nepříjemném jevu chtěla něco zjistit, překvapilo mě, jak málo se o něm ví.
Stres, chronická lenost, nadměrné množství zkonzumovaných rajčat, erupce na slunci nebo paranormální parazité. Jsou tisíce, více či méně pravděpodobných důvodů, proč tvůrčí blok vzniká. Nejvěrohodnější mi přijde, že za vysychání pomyslné studny inspirace může náš vlastní strach z neúspěchu. Dostaneme nějaký skvělý nápad, ale jeho následná realizace úplně neodpovídá našim původním přáním. Jsme zklamaní a je jen logické, že v práci podvědomě nechceme dál pokračovat. Druhé přijatelné vysvětlení tkví v tom, že jsme jednoduše vyčerpaní. Například když začneme s novou prací bezprostředně po dokončení jiného projektu. Prostě nemáme všichni takové štěstí, jako slavný spisovatel Ray Bradbury, který se nechal slyšet, že nikdy autorským blokem netrpěl.

Co s tím? No… každému asi pomáhá něco jiného. Nejjistější řešení, které mě napadá, je prosté: „netlačit na pilu“. Když to nejde, tak to nejde. Odpočiňte si. Začněte s jiným projektem, změňte prostředí. Nepřepínejte se a hlavně neházejte flintu do žita. Ať se můžeme těšit z dalších uměleckých děl, která přivedete na svět.

Bětka Jechová

Bětka Jechová

Trochu píše, trochu kreslí. Vlasy má rovné, s trochou fantazie se ale mírně vlní. Miluje zvuk akordeonu a komiksy. Čte, sleduje filmy, chodí na koncerty a vůbec se zodpovědně věnuje kulturnímu vzdělávání.

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

You may use these HTML tags and attributes:

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>